Řeka

Čas mladých ohňů dávno v kraji zhas
řeka tu plyne mírně jako kdysi
a v dáli spíná vlhké dlaně břehů.
Dnes žaluje, jak málo zbylo z krás,
jež vroubily jí cestu od hor k lidem.
Špinavý potok, opuštěný sklad
v hromadě odpadu se zabydlely krysy
to soumrak bohů na hladinu pad
a smutek čiší z bledých vodních řas.

Je mi tě líto, řeko modrooká
tvůj tichý pláč je nevyřčená sloka
o lidském sobectví -
snad přepíše ji někdo lepší z nás