Mlha
Mlha
Anotace: ..
Něha mlžného dotyku
prostoupená kouzlem tohoto světa
vpila se do každičkého kousku
mého já.
Ruku v dlani svého života,
zastřený pohled v oparu,
ta dlaň – to je jistota,
že tiká mé srdce.
Možná jen z rozmaru?
Díky, mlho podzimní,
co je vně i vůkol.
Stojím tu v prostoru
kapičky rosy v pavučině vlasů
vnímám
ticho i tlukot všeho.
Vnímám
ticho
tlukot všeho.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk25.03.2020 23:04:46 uživatel smazán
Mám ráda mlhy a Tvá básnička mi je zase připomněla.
Velmi pěkná, ráda dávám...ST...
09.10.2007 20:11:00 Cecilka
Miluju mlhu...
cosi mi připomíná...
jako by navrátit mi slíbila
to, co jsem kdysi, už pradávno ztratila...
a po čem jsem celých pár staletí moc toužila...
čekám...
že daruje...
a nebo jsem se zmýlila?
04.10.2007 15:11:00 j.c.
něha, ta nepotřebuje
mlžný opar chladivého podzimu,
nepotřebuje
sluneční paprsky babího léta,
něha, ta musí být
jen v srdci, které opravdově touží
***
Jiří senior
03.10.2007 14:44:00 uživatel smazán
dnes jsem jela do práce autem, mlha byla docela slušná, v kombinaci s tmou před svítáním... mě spíše rozčilovala, měla jsem naspěch... proč, kam, co z toho?? Jestli by nebylo lepší zastavit, vystoupit a nechat se obejmout tichem, pokojem, životem... aby neujížděl za zavřeným oknem a zahalený mlžným oparem. Věci mají jiný rozměr, když člověk vystoupí ze sebe a stane se jejich součástí... Děkuji. Za to krásné zastavení.
