Anotace: ...a co bych tak nějak chtěla říct...(jinak pro zájemce a detailisty...moje 100 věc na tomto serveru:))
.
Lípě srdčité
už klesají těžkostí
srdečníky do kalhot
A lucerna za rohem
konečně hraje svoji
vysněnou hlavní roli,
když barevná opona zvolna padá
Naše ulice je najednou
tak prázdná
a myšlenky se válejí na chodníku
/zvedá se vítr/
...tolik toho zůstalo nevysloveno
Labuť
už konečně odlétla s láskou
na perutích
do země Zvláštních konců
…zvonečků a zvonců
Bez děje,
Bez pointy
…nikdo se nesměje
s příchutí oxidu uhličitého
s příchutí výdechů
…všichni vidí, co je umění
Holky schovávají z melancholie
fotky pod polštář
a na tvářích schovávají červeň
…v šálách ztracený snář
Měsíc je kulatější
a blázni se více zbožňují,
Zatímco hvězdy zapomněly
/pro tentokrát/ být znovu dobyty
A
Já jen chtěla
pošeptat,
že máš pro mě
zvláštní smysl
…než všechno odjede zrezivělým taxíkem
Jinam…
.
Krásná báseň.
Taky miluji podzim a jeho nepopsatelnou magii smutku, kterou jsi nejenže směle popsala, ale i vystihla...
...skvěle
12.10.2007 17:26:00 | viselec
souhlasím s rozárkou... krásný vyjádření podzimu
07.10.2007 17:59:00 | Trdlo
skvely,skvely,skvely...tohle je jedna z nejvic chvil v tom...:
Holky schovávají z melancholie
fotky pod polštář
06.10.2007 21:27:00 | veronika
Ještě ne, nikam se odjíždět nebude! Podzim bude náš... Beznaděje se zamítají.
06.10.2007 20:45:00 | lidus
taky tak miluješ podzim? letos jsem objevila, že je to nejkrásnější roční období...nejbarevnější, a přece nejsmutnější...všechny ty barevný melancholie...
06.10.2007 13:27:00 | Rozárenka