Říkám Ti sbohem léto, já loučím se
sbalilo sis kufříky plné teplých vzpomínek,
vítr posílá pozdravy a listy klaní se,
teď už zahřeje nás jen z krbu plamínek.
Houby rostou a kaštanů je všude dost,
napůl nahé stromy musejí však venku stát,
na jih odletají Ti nejkrásnější ptáci
a z ovoce se zase stává kvas.
Jiřinami již rozkvetly zahrady,
svůj závoj po ránu rozprostře královna mlha,
pryč se smutkem a kousek dej té dobré nálady,
v tento čas zkrotit žal občas trvá.
Melíry barev rozzáří se stromy...
jen na chvíli, než shodí svůj křehoučký šat
a zas počkají si na zimu jako v loni,
sníh z nahoty vločkami je bude oblékat.
Teplý a vlahý přišel podzim,
jež hmouří oči v slunečním oparu,
les hraje svou říjnovou píseň,
smutním a mám tak trochu v duši tíseň
... jsem plná toho rozmaru
Díky tvému komentáři jsem poznal svou novou oblíbenou...
Nádherné básně.
17.10.2007 08:14:00 | David.
i víly šli dávno spát
na palouk pod jedlí
kde teplo střídá chlad
v objetí křídel motýlích
12.10.2007 10:08:00 | vodnař
strýček Podzim je určitě pyšný na to, jak jsi ho půvabně vykreslila...
12.10.2007 09:41:00 | el viento
To je skoro pravidlo, nejhůře hodnotí, kdo tu nic nepředvedl. Nedej se otrávit, mě se to líbí.
11.10.2007 12:00:00 | kliďaska
tady mi přijde o rým skoro nejde! i kdyby třeba neladily, je to hezky barevné a mě se to líbí.
11.10.2007 11:39:00 | Já Esther Ruth
"náladami" ;o)
Ta první sloka mě naladila, zbytek je odbytý.
Rýmy neladí a rytmus skřípe.
11.10.2007 11:10:00 | Sue A.