Podzimně voňavá
Podzimně voňavá
Na louku tiše podzim padá
a za listem se snáší list
z okolních stromů...
mám je ráda,
vdechuji
vůni známých míst...
Na kraji lesa slunce hřeje,
už dávno jsem mu svěřila
své dlaně, tělo,
srdce celé,
stíny
s chutí odložila…
Na cestě leží jasně zlatý
koberec vkusně prostřený,
jen my dva víme,
jak moc platí,
co v nás
a co poztrácený…
jsi pro mne
poklad vysněný…
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Ve druhé sloce ten rým trochu klopýtl, ale jinak se mi báseň líbí.
31.10.2007 21:41:00 | Jindřich Mokroš
tvé něhy klubíčko
chce se číst
vrátit se do snu maličko
otočit života nový list
náááááádherná:-)
17.10.2007 08:37:00 | Nút
Ten poklad, dobře vím,
srdce lidské má...
jen tak kouzelný rým
duši dojímá... :-*
16.10.2007 20:03:00 | Levandule
...s letošním podzimem jsem smířená
o kouzlu sepsali jsme pakt
a tvoje slova krásně sblížená
moc se mi líbí, to je fakt...
16.10.2007 18:18:00 | Sima
