klidně si sněžíš
napínáš výšivku
do tmavých rámů
ospalých větviček
přinášíš Zimu
složenou z úryvků
tenoučkých rampouchů
skleněných tkaniček
s ostychem, zlehýnka
pokrýváš krajinu
květními plátky
bledého jasmínu
tu hebkou krásu
kladu ti za vinu
kladu ti za vinu
kladu ti za vinu…
Musela jsem se k ní vrátit...
ten konec cinkavě zvoní
jako rampouchová
zvonkohra...
je to kouzelné poslouchání...
díky...
06.11.2007 19:56:00 | Cecilka
A já mu za to šeptám díky,
protože se smím zahalit
na chvíli do tvé poetiky...
nechat se jemně pohladit
listopadovým dechem měkkým,
lhostejno, že je chladivý...
tam někde uvnitř, blízko srdce,
nechá polibek hřejivý...
cinkavě krásná...
06.11.2007 13:08:00 | Cecilka