Oblékla si dnes
vločka malá,
šaty krásné svatební,
myšlenka jí
přitom hřála,
na té pouti poslední,
spolu se svými sestřičkami,
padaly v němém úžasu,
ženicha na zemi,
hledaly marně samy
a s povzdechem
vpily se prozatím do času...
jako ta vločka
ve smutné nostalgii
vpíjím se do času
nad marností světa
a všeho, co míjí
...
14.11.2007 07:13:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd