Anotace: *
V ouškách jabloní
spí jaro
Na bubínky
eternitu
déšť
oznamuje
příchod večera
Je po představení
a slunce odchází
po červeném koberci
mezi blesky fotografů
schovaných někde v mlze
hřmící na rozloučenou
Nad kalužemi
v žlutém pršiplášti
tančí
haluz forsytie
Zase zima zvítězila
a země
na žal pije
15.03.2008 11:13:00 Eviah
krásně použitá slova, ta báseň plyne sama od sebe a je pohlazením pro oči.*
14.03.2008 01:25:00 animovaný medvídek Pů
Dokazuješ,že jako autorka fakt víš,co píšeš a čeho chceš dosáhnout.
10.03.2008 22:54:00 drsnosrstej kokršpaněl
přijde mi, že když jí dočtu, tak se rozpustí buď v noci nebo v tom alkoholu, tak je jemná
10.03.2008 20:44:00 s.e.n
Je to jaro poněkud rozmarné.Upozorňuje na sebe,ale zase couvne.
Dobře je to vyjádřeno v básničce.