nechme kvést chrpy
ve škarpách rumištních
nevyrve oči porobené zemi
tápavé v úklonách
krájený nechme půlměsíc
zblyštit se v ocelostřici
na průčelích bud srpy
voní sekanou travou
krůpějky rzi stékat
z plna květnatých rán
nechme pihy slunci
když obehřívá údy světu
nechme rosu lkát
do zbytků stonků ran
nechme duše shrbených sekáčů
stoupat kouřem
nad luka a dál
...z těch obratů až mrazí jak jsou krásné , mi se nejvíce líbí ta poslední ta je fantastická , myslím sloka Jirka
29.09.2008 21:34:00 | kavec