Anotace: vůně podzimního lesa, paleta barev, kaštany na cestě alejí, zkrátka nádhera ...
Ráda se brouzdám
v bohaté záplavě zlatavých dukátků,
smáčím si nohy
v tom podzimním pozlátku.
V houpavých vlnkách lehkého větříku
snáší se k zemi.
V tlející vůni spadlého listí
tak blaze je mi.
To stromy jen svlékají unavený šat.
Pak lehounký deštík započne hrát
navlhlou melodii.
Zesláblé sluníčko
v záchvěvech posledních plamínků
najde si naposled záminku
jak srdce mé teplem rozehřát.
Na jaře navrátí se snad.
V tento čas chci ale poslouchat
podzimní symfonii.
Krásná básenka, aj když je podzim chladivý, ty jsi mne až zahřála. Děkuji ST!
26.09.2008 23:08:00 | NikitaNikaT.
Nestačím se divit, kolik básní o podzimu se tady vyrojilo v posledních zhruba 14 dnech. Je to prostě bezkonkurenčně nejvděčnější období pro nás poety :-)
26.09.2008 10:32:00 | 6thSun
Moc pěkná podzimní symfonie, Jitulinko! :-))
Cítím a slyším její tóny...
26.09.2008 07:42:00 | poustevník Jirka
Já vím, mě taky ne, tak tímto dílkem zkouším přivolat to nádherné babí léto, které zatím nepřiletělo.
A díky za tip Psavečku !
25.09.2008 20:07:00 | jita.1965