Na zemi zlatě nastláno
pár listů na stromech zbývá
na zhnědlá pole a na vrány
pobledlé slunce kývá.
Lesknou se střechy a silnice
v tom uplakaném kraji
a v noci stříbro měsíce
své kouzlo v mlze tají.
Pod kopyty koní ještě tráva voní
v syrový se mění závan rybníka
barvy kolem blednou, ohlédni se jednou
jak podzimu krása zvolna zaniká.
Krásná, taková nostalgická. A vlastně nostalgie k podzimu patří.
14.02.2020 22:23:19 | Jaruška
Vynikající, zní mi jako píseň. Mám moc ráda podzim a tady je krásně vystižený.
26.08.2009 17:43:00 | Pevya
byla sem tu už včera ale dnes se vracím - tohle patří k tý poslední... pro mne, pocitově
http://www.youtube.com/watch?v=d5vNCp4_mIg
:o)
13.12.2008 13:11:00 | hanele m.
hm, jako prvotina zde, je to velmi zdarile, nicmene ve vazanem versi je treba dodrzovat rytmus.. vítej na literu...
10.12.2008 14:01:00 | saddova