Do píštal varhaních,
stvořených okrasám střech,
dechem svým mrazivým,
skládá zas další symfonie
a ve skrytu sebe doufá,
že jeho umění
ještě někdo naslouchá,
s pocitem nostalgie
pak vyhrnu si výše k očím šál
a pomýšlím ..
na zrání plodů letních,
jimž se můj nos
právě hodně podobá...
humorný závěr v jinak smutné básni...
19.01.2009 19:58:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd