Anotace: Tohle mne napadlo při zvuku meluzíny, která mi tu tiše naříká...buďte tolerantní :) už mi ten zvuk leze na mozek.
Větrní koně
prohání své síly
ve víru prachu
tvoří větrné žíly.
Hlasitě pějí
své táhlé melodie
ty tóny neživé
působí jak utopie.
Větrným bičem práskají
do tváří našich jemných
zarudlých pálivostí
z těch sil hučivě temných.
Hluk meluzíny já léta znal ze světlíku kde ona bydlela. Světlík zakryly a ona umřela. Kde je? Tak sem se odstěhoval.
14.02.2009 18:50:00 | umělec2
ups ... horkého čaje ... nemusí být hořký
omlouvám se za překlep ...
12.02.2009 15:55:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Moc pěkné. Nejvíce mě samozřejmě jako milovníka koní potěšila úvodní pasáž s větrnými koňmi...
10.02.2009 19:15:00 | d'Artagnanka
Jako kluk jsem bydlel v Pardubicích u letiště. To byl hukot! Ruské stíhačky a jejich motory...
10.02.2009 14:52:00 | Mario de Janiero
Budiž*
10.02.2009 10:29:00 | rybí prdy
kdyby bylo opravdu moc zima
na mozek
tak nasaď si kulicha
nebo sluchátka
a přijeď na dýchánek
u šálky hořkého čaje :)
10.02.2009 10:24:00 | Romana Šamanka Ladyloba