někdy hřeje
i slovo...odněkud z dálky
zatímco mezi prsty
pomalu roztává
včerejší sníh
jen dotek
a už hoří
nejraději mám slunce
na tři slova daleko
když žehná mým prstům
teplou jizvou
poledního svitu
spodním tónem
v přízemí zimního dne
vítr rozezněl
větve
píšťaly na kůru
.....a nad hlavou jen oblaka
nejraději mám slunce
na tři slzy blízko
do kalamáře nebe
namočený mrak
...
a slunce se zalesklo
v kapce zimy..
trochu si zastesklo..
a kapky..
se pomalu spojily
s ostatními..
do jara :o)
13.02.2009 21:04:00 | Bean
ST! slůvek natřeba. Skvělé obraty, myšlenka, nápad. Dobře se mi to četlo.
13.02.2009 16:42:00 | NikitaNikaT.
Pěkná poezie :) mám zimu ráda, ale už se těším až bude sluníčko víc hřát...
12.02.2009 19:51:00 | Severka