Povodeň
Povodeň
.
Jsem znavena zimou
a přetížena jarními sny
Chci plynout v dálku
.
veliká
.
mohutná
.
aby mě ramena břehů
nemohla unést
a praskla k větší slávě
pyšného předjaří
Chci rozleptat kraj
drsnými polibky
jež voní
po provlhlých rtech utopené
Chci olíznout
mlsným jazykem
vábná úpatí
.
za vlasy chytit
a vykrákat naduté vrby
.
odnést ty směšné skořápky
lidských domovů
rozvalit krby
.
rozprášit jediným útokem
čety zahrádek
...
A pak
až všemi nejvíce zatřesu
.
chci ztišit se
.
chci jít jako beránek
a pozorovat
jak v hladině mé
se zrcadlí nebe
.
Komentáře (15)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
tak tahle se mi libi velmi, ale ne obsahem - povodne nerada, ale obraty, ty jsou skvostne...
17.03.2009 22:12:00 | saddova
Už první dva verše jsou o životě - přetížena sny - a pak se jako film odvíjí celý běh touhy po opravdovém žití. Nádhera
17.03.2009 14:06:00 | Marfuša
...tak vodu já mohu v každém stavu i když momentálně se Odra dost děsivě zvedá a vypadá to že zas začne olizovat pláže pravěkého moře ...Myslím si , ýe jsi to Lottko moc výstižně napsala a mi se ta povodňová básnička moc líbí Jirka
11.03.2009 06:36:00 | kavec
Napsala jsi to moc krásně. Ač povodeň ničí a bere vše, co jí přijde do cesty... a už jsem dnes slyšela že někde hrozí...v Tvém podání zní mile a přátelsky. A hlavně nese jaro! :o)
06.03.2009 16:06:00 | labuť
krásný... ta řeka má moje sympatie pro svou sílu... ale je to spřízněná duše, kterou bych nechtěla potkat!!!
06.03.2009 15:30:00 | JA.RO.
Tohle dílko je mi moc blízké... také mne zima již unavuje, teď sice všecko taje,... tak jako na jaře. Chybí mi ale stále sluneční paprsky. ST! za obsah.
06.03.2009 15:01:00 | NikitaNikaT.
