Před zimou
Před zimou
Anotace: Z doby před víc než dvaceti lety. První pokus o volný verš. Včera jsem ji trošku zrýmoval, protože na volý verš fakt nemám.
Až bude jen ten rozpraskaný dub chrastět svými grešlemi
a mokrá křídla mlžných motýlů studících do týlu
se rozprostřou bílými mašlemi
nad perlami konečků zvadlý trávy
přijde čas třesení slunečního svitu na usínající zemi
Tehdy vyjdu se svetrem rozpjatým podzimní samotou až nahoru na hřeben Ticha
ucítit, že sníh už nedaleko dýchá
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk09.03.2009 18:44:00 s.e.n
Pěkné metafory a vůbec celá báseň-jen si musím zvyknout na uspořádání veršů,rozdílnou délku,pokud tak budeš psát.
07.03.2009 10:16:00 JA.RO.
když psals o jaru, těšila jsem se na jaro. A teď když píšeš blížící se zimě, těším se na ni taky...
Jo a ta forma je náhodou dobrá, když jsem si to četla, člověk se párkrát "zhoupne" na tom rýmu a pak ho to zase unáší dál... bejt tebou, tak se toho nebojím. Ale máš pravdu. Psát volným veršem je těžší, právě proto, že se to zdá jednodušší...
