Anenské údolí...
Anenské údolí...
Anenské údolí…
Voda v kapce za kapkou,
vždy na stejné místo dopadá,
dělená vteřin chvíli krátkou,
ač čas se tu staletími vkrádá…
Hloubí svůj dolík do kamene,
vzorem trpělivosti být hodna,
v neměnném koloběhu noci i dne,
po úderu do skály skončí u dna…
V průzračných kapičkách skrytá síla,
nehledě na dobu prošlých věků,
trvalým působením skálu vyhloubila,
své dílo nechala na odiv světu…
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Je tom zvláštní, jak už v samotnym slovu kapka je něco osobitýho, jako by člověk při vyslovení slyšel jak dopadla na kámen... A básnička je stejně osobitá a navíc úžasná(i když to kapka taky =)))
18.10.2005 15:50:00 | Králík
No, do těch skal jsme hodně chodili....
jednou v zimě jsem si tam vařil čaj na ohni a kámoš šel ještě pro dřevo....
Slyším praskání dřeva, říkám si: "je to dobrý láme dřevo na oheň".......
No, nebylo to tak, kamarád spadl a skutálel se pod svah...
Dokulhal pak po půlhodině.... Léčil se potom půl roku....
No, ale k básničce..... Opravdu pěkná...
Ten cit pro tu věkovost.......
To je super
Jako bych měl před očima tu skálu v létě, mech...
Pískovcové skály, to je velké téma.....
Na vandrech jsou pískovce náš druhý domov...
15.10.2005 00:56:00 | Im
Super. Je vidět, že ti to zase myslí.
14.10.2005 20:47:00 |
Tak velkou energii maličké kapky v sobě mají,
že skála ustupuje, když na ni dlouho dopadají.
Hezky písnuté, Krtičko.
14.10.2005 10:04:00 | Mourek
Tahle báseň mi tě připoměla-neúnavná jako ty kapky a odolná jako ta skála.Krásná básnička.
14.10.2005 08:55:00 | Guču
