podvečerní chvilka poezie
podvečerní chvilka poezie
Anotace: chvilková
Sbírka: Srdcovky
Vyběhnu
na chvíli ven
a hle
moje první
duha
letošní
Pak když
pořídila jsem
jízdenky
na Velikonoce,
cestou zpátky
zlákal mě
další zázrak - západ
sluníčka
Usmívám se
a o trochu víc září
i moje dušička
Najednou
kráčím
po čerstvě zelené
trávě i mechu
I tu
tak asi
dvěstě kroků od práce,
tam mezi břízami
je cestička.
A na ní v blátě
tiše na mně zívá
otisk srnčího kopýtka
Je mi krásně
z té poezie
u srdíčka.
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk01.04.2009 21:50:00 umělec2
No já se z toho prostě neposral. Jako jo ale u mne spíš ne. Ono co taky jiného od Tebe čekat, co? Ještě, že je ten apríl. I když co když není?!
29.03.2009 23:16:00 ludmil
Škoda že se ti po cestě nepodařilo zničit svět. To mi schází k dokonalé poezii.
29.03.2009 13:41:00 uživatel smazán
Nádherně jsem se naladila na jarní notu. Jen u nás ve sněhu se otisky srnčích kopýtek zračí...až budou v blátě, tak i u nás jaro po stráních tančí
29.03.2009 13:11:00 Lady L
cesta kamkoli patří k životu
a na velikonoce je dokonce mystická
provází ji tajemná krása
28.03.2009 09:37:00 j.c.
Hej, srnko, srnečko s kopýtkem červeným
přes cestu přeběhlas bujně a divoce
i modré máš kopýtko, to teď už jistě vím
s jarem že přitančí Velikonoce
===
Jiří senior
27.03.2009 19:45:00 blue
mech a tráva je fajn, škoda jen, že poslední dny u nás spíš vládne sníh a déšť :(
27.03.2009 19:18:00 floreciente
stačí otevřít srdce a oči v tu chvíli vidí věci tolik poetické.......přeju, ať Ti tenhle stav vidění věcí, dění kolem Tebe vydrží hoooodně dlouho
