Ženy

Ach jak jsou troufalé
Ty dámy, slečny, ženy, dívky
Jak ladně předvádějí své křivky
Ach jak jsou troufalé

Rozevláté blondýnky
S čelenkou ve vlasech stkvýcí
Tváří jak ozářenou žhnoucí svící
Rozevláté blondýnky

Zamyšlené brunetky
Za obroučky brýlí, oříškové očka
A pohybem podobným jak kočkám
Zamyšlené brunetky

Pihovaté zrzky
Ten úsměv roztomilosti pln
A vodopády těch kudrnatých vln
Pihovaté zrzky

Och jak kruté jsou
Když se všechny na mne usmívají
Ale pak pohled jímž za mne se dívají
Och jak kruté jsou

Zas je tu jaro
A mne lýtka touhou, po kráse už hoří
Představy, jak ruku ony do vlasů boří
Zas je tu jaro

Jarní vánek večerní
Rozevlaje lemy šatů a vlasy blonďaté
Květiny v rukou jejich, od stonku uťaté
Jarní vánek večerní

Knihu dovřou
Prve oči, pak zpod stolu svou tašku zvedají
Sic úsměv, však k odchodu se mají
Knihu dovřou

Slunce pálí
A vystříbří ty krásné pihy na nose
Sám sebe daruji na stříbrném podnose
Slunce pálí

Však jsem zas sám
Rozevláté, zamyšlené i roztomilé dámy
Zas ulehají do lože jejich s cizími pány
Však jsem zas sám

Zas je tu jaro
A mne lýtka touhou, po kráse už hoří
Představy, jak ruku ony do vlasů boří
Zas je tu jaro

Mám už jich…
I Dentista můj, jak ten by se divil
Jak chrup svůj, tím vším jsem naplnil
Mám už jich…