Večer u rybníku
Večer u rybníku
Hladina rybníka temně zrcadlí obrázek,
světla Měsíce za hrabou černého lesa.
S nohama ve vodě posílám oblázek,
poslušně zahopsá a ke dnu klesá.
Tajemná vrba hlavu k hlubině sklání,
vlasy rousá,příběh noci vodě šeptá.
Do symfonie cvrčků a žabího kuňkání,
hustým rákosím snad vodník se chechtá.
Kapří šplouchnutí,rybníka chladivý dech,
zapraská v strašidelných stínech stromů..
Co je to?..Něco mě zamrazí na zádech!
No páni..bojím se..nožičky,a honem domů!
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Rybník je přítel,
ale večery jsou tajemné,
že se potmě bojíš sama,
to my nikomu neřekneme..
02.05.2010 09:33:00 | BARBYE
to by som zaradil až medzi strašidelné, čo vie tá príroda urobiť :)), ST
14.08.2009 18:25:00 | Juraj Hrom
tajemná hlubina,
vodník už usíná,
skřítkové čekají
na lidi potají :-))
11.08.2009 07:39:00 | nejsembásník
Zajímavé, že někdo se bojí, když o nic nejde a jindy do toho jde po hlavě, ač by se měl bát. ST.
09.08.2009 17:06:00 | Zasr. romantik
Někdy je potřeba, aby člověk trochu bál... pěkná báseň, dobře se mi četla, taková strašidelně pohádková. :o) ST!
09.08.2009 16:35:00 | NikitaNikaT.
