Černohorská

Večer se ukládá do piniového háje,
stíny cypřišků se prodlužují,
jen vlaštovky ještě poletují,
na vyprahlou zemi padá chlad.

Umlkly písně balkánské,
z moře bílá pěna sněží
a na skalách červených věží
rackové budou brzy spát.

Bílé vápence svítí do šera
.........................
sbohem buďte vy fíky v rozvalinách
jalovce rozprostřené ve skalinách
o vás já si nechám zdát.

o letu pestrých motýlů
křídlech vážek třepotání
ševelu moře u mých dlaní
Slunci u nebeských vrat.

o svobodě černých hor,
které písně do mraků pějí,
stráních provoněných od šalvějí,
sem se jednou vrátím ... snad ...