Anotace: Taková vzpomínka na léto. Ten konec je trochu patetickej, ale jinak snad ujde.
Když vyjdeš do polí kde skřivan zazpívá ti
Písničku starou starší než náš svět
Písničku kterou kdysi slýchala tvá máti
Písničku která zní tu celé stovky let
Uprostřed přírody sám přírodou se staneš
A slunce zahřeje tvé údy prokřehlé
V slunečních paprscích pak ucítíš jak taješ
A jak se rozehřívá smutné srdce tvé
Pak projdeš úvozem tou starou cestou polní
Kde zlátne obilí jak starý vzácný šperk
Kos na tebe svým křikem upozorní
Na kraji lesa s hnízdem modřinek
A na pasece s vůní čerstvé smoly
Nasaješ vzduch vzduch lesní z plných plic
Opojný je jak drahé alkoholy
Opojný svojí vůní borovic
Omámen vůní usneš na mechovém loži
Příběhů na sta bude se ti zdát
A nad hlavou ti káně bude kroužit
Až probudíš se v mechu vedle klád
Pak domů navrátíš se plný toho míru
Těch snů a lásky které v sobě máš
A potom pochopíš že našel jsi svou víru
A že s ní v srdci všechno překonáš
..krásná vzpomínka na léto..a chvála buď všem takových vzpomínkám..které ve své pestrosti zakoření v nás..a můžeme je kdykoli v sytých barvách vytáhnout a kochat se jimi..díky!!
21.11.2005 12:00:00 | šuměnka
Jo, skřivan, po něm se mi bude přes zimu stýskat.Víš,já si ho v létě užívám dokonce stereo-při cestě do obchodu má z každé strany silnice jedno pole a nad ním jednoho skřivana.Je úžasné poslouchat,jak se snaží oba dva navzájem "přezpívat".
21.11.2005 11:18:00 | Branwen1
Ta vůně borovic opravdu omámila... :o)
škoda, že nejde, abych se víc zasnila...
Možná, že ještě dnes navečer před setměním
na běžkách vyrazím za lesním potěšením... ;o))
21.11.2005 10:57:00 | Cecilka
Poslyš,Jardo, že Tys byl v létě u nás?(a nezastavíš se ani na kafe,no teda!)Tvoje básnička mi vyčarovala před očima kousek krajiny, jen pár metrů od naší chalupy a hlavně zahřála (nejen u srdce).Díky za ni.Ten konec je možná trochu patetickej,ale souznění s přírodou takhle na mnoho lidí působí,na mě taky.Dávám plnou - pro ten znělý verš.
21.11.2005 10:43:00 | Branwen1