Z místa, kam chodí spát andělé

...

Kobaltová zeleň borovic
Platinová žluť dubů
Rozpitá v tajnosnubný akvarel
S rybničním zrcátkem v srdci

V půlkruhu rákosových stvolů
Přeťatém neústupnou hrází
Cínová krůpěj rybníka
Vytepaná k bezešvé průzračnosti

V soumračném šepotu stromů
Šustění andělských říz
Kanoucích neslyšně na hladinu
Jak vločky do kalužinky mléka

Dopadem lehounce povrch se zčeří
Dlaní hned uhladí záhyby vlnek
Pod tíhou blaženství usínajíc
Budí se nadějí zalknuti

Vůně, co ve spánku vydechují
K ránu se vysráží v mlhavý opar
U břehů v nastlaných závějích listí
Choulí se staří a zimomřiví

Hrotem rozespalých křídel
V odletu protrhnou nehybnost sítin
Rozvlní zasněný ultramarín
Než jiný jej ztiší svou pečlivou dlaní

Na hladinu Neslívského rybníka
Chodí spát všichni andělé

...