Nademnou otevřená obloha,
tělo uložené v chladu.
Už neobracím se na Boha,
více nepozvednu hlavu.
Jen pozoruji spoustu hvězd,
kochám se jejich krásou.
Měsíc v úplňku začal kvést,
mé oči se vším jen pasou.
Sic víčka pomalu těžknou,
ta krása mi v srdci zůstane.
S myšlenkou na lásku věčnou,
v tichosti vše ustane.
Za noci jasné, venku stát a dívat se na hvězdné nebe je jedna z mnoha krás...
23.11.2009 08:07:00 | NikitaNikaT.
pěkně napsaná ST.
19.11.2009 22:36:00 | Acham