Zimní romance

Padá vločka jedna, druhá….
zem je rázem krásnější,
sníh se třpytí, tma se schová,
všechno zdá se jasnější.

Děti stavějí si hrady,
koulují se, sáňkují,
sníh se sype na zahrady,
mrazy auta lakují.

Příroda se zahaluje,
do zmrzlého závěsu,
cesty mráz si vymaluje,
„bíle“ od města k lesu.

Zvěř a ptáci schovají se,
do úkrytu ve křoví,
tam je jenom ze stop poznat,
kdo koho si uloví.

Vlastníš taky své poklady,
ze vzpomínek na dětství?
Kdy jsi zažil zimu Lady,
zažil mnohem víc štěstí.

Z mých vzpomínek sálá víra,
radost, štěstí, touha jen,
doufám, že sníh neroztaje,
neodnese mi můj sen.

Vrátit se zas jako dítě,
na ten kopec na saních,
zažít znovu krásný pocit,
bez starostí, samý smích.