Pokrytá květy sedmikrásek
i bez sněhu je celá bílá.
Snad s nostalgií prvních lásek
mě vítá, moje Vysočina.
Jak vzácné slzy jantaru
ozdobí květy papmelišky
louky a stráně po ránu,
když slunce na ně svítí z výšky.
A ten, kdo ztratil k lásce klíč,
dostane od ní, jen tak, darem
rozkvetlý žlutý petrklíč.
Když Vysočina voní jarem.
nádhera ST!
22.02.2010 10:14:00 | Acham
ve Vaňkovce v Brně je veliký stan v něm nasázená živá tráva,živé kytky na ní polštáre a deka stačí si lehnout nasadit sluchátka a tam ti pouští pípání ptáků,jarní deštík,zdálky štěká pes sem tam mluvené slovo jen tak lehce jak když přiletí motýl,kolem voní ty kytky ta báseň by se tam hodila
21.02.2010 07:15:00 | Divoženka1
Vysočinou ráda se procházím,
někdy odpovědi nacházím
na otázky,které jsou nevyřčené,
kéž jaro přinde brzy, dá život...
...pro všechny nenarozené...
20.02.2010 18:05:00 | NikitaNikaT.