Hřebec
Hřebec
Anotace: Touto a jí podobnými básněmi bych chtěla vyjádřit svou lásku a zároveň úctu k nepřekonané kráse divoké přírody a koní. Napsána: 3.4.2010
Sbírka: Ztracené sny divočiny
Běží, běží tou černou tmou,
kam srdce ho táhne a nohy jdou.
Kde modrá je obloha, tam slunce svítí,
na zelených loukách rosa se třpytí.
Volný jak pták letí stále dál,
kde není člověk, není nic, čeho by se bál.
Dosáhnout svobody bylo jeho cílem.
Teď radost má z každé další chvíle.
Nikým neveden a bez žádné zátěže,
na krku nevisí mu postroj či otěže.
Sen se splnil silnému hřebci,
sen, který každý jiný lehce předčí.
Přidá se k těm, co pasou se v dáli,
ke koním, jež se vzepřeli lidské vůli.
Dlouhá hříva vlaje a on stále běží.
Nozdrami vdechuje váněk svěží.
Už vidí stádo, však cválá dál a dál,
míří tam, kde před chvílí ocas klisny vlál.
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Roman: Ale naopak, moc dobře vím o kom mluvíš. A taky tuším o kterých dvou filmech mluvíš...;) podle mě je to velmi dobrý herec a tyto dva filmy patří mezi mé nejoblíbenější.
Rezi: já tomu hřebci také závidím. Jak ráda bych byla takovým divokým koněm a cválala někam hodně daleko do divočiny k ostatním. =o)
Květka: Děkuji jsem ráda že se to někomu líbí. A také moc děkuji za přívítání. Doufám že sem budu psát co nejčastěji. =o)
03.04.2010 18:51:00 | Hyperactiv
Viděl jsem dva filmy s Robertem Redfordem (herec, který Ti možná, vzhledem k věku nic moc neřekne) s podobnou tematikou...***st
03.04.2010 17:19:00 | ROMAN LOHNERT
