Laň úsvitu

Nastával úsvit
On uslyšel kroky
v mlčícím lese
kde minuty jsou roky.
Ostražitá, nejistá
pomalu šla ona.
Ladná, krásná a čistá,
štíhlá jako struna.
Srdce se Mu rozbušilo,
když spatřil laň úsvitu,
to zvláštno ho tak rozrušilo,
vyšel ze svého úkrytu.
Jejich pohledy se spojily
– možná na půl vteřiny
laň sklonila hlavu – pásla se.
On odešel změněný.