Ztracená naděje

Anotace: Ztatíme-li to, co nám ještě zůstalo z divokých krás přírody, ztratíme i sami sebe, ztratíme vše...

Sbírka: Ztracené sny divočiny

Noc černá a tajemná
nad horami se sklání
a kovbojka nádherná
stádo své si shání.

Koně se plaší,
do ohrad nechtějí,
stín plotu je straší
a bere jim naději.

Po svobodě touží,
o volnosti sní,
kde nemusí sloužit,
kde zpěv ptáků zní.

"Naděje umírá poslední,"
říkáváme my lidé.
A než se nad horami rozední,
bude to poslední, co nám zbyde.

Po síle divokých koní
jen vzpomínka zůstane.
Majestátná nádherná přírodní
v pouhý obraz duše překlene.