Když ptáci odlétnou
Když ptáci odlétnou
Když ptáci odlétnou mé srdce chřadne
Ticho je kolem mne za noci za dne
Ticho i ve mně je do ticha křičí
A já jsem ztracený a já jsem ničí
Když ptáci odlétnou smutek je ve mně
Bez nich tu zůstanou myšlenky temné
Přemýšlím o lásce o smrti ouha
Jak ptáci odletět to je má touha
Když ptáci odletí v srdci mám smutek
Že bych se nejradši sebral a utek
Jako ti ptáci bych někam vzal čáru
Někomu přenechal bych tu svou káru
Ať jiný táhne si jen ať se moří
Já zatím odtáhnu za ptáky k moři
Ať jiný se lopotí jen ať se stará
Zpět s ptáky zase se navrátím zjara
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
také bych ráda někdy odletěla přič daleko, až třeba ke hvězdám, bo do nebe ... ale nejde to.
28.12.2005 15:12:00 | NikitaNikaT.
Mě se teda ten rým právě líbí. Někdy by bylo fajn vodletět, ale jenom na chvíli, přesně tak, jaks to napsal :-)
25.12.2005 16:40:00 | Králík
i mě přiber..prosím velice
po přečtných tvých slov..tu dychtím po odletu!! :o))
22.12.2005 12:53:00 | šuměnka
Možná takový havran by se mohl cítit malinko ukřivděně, když už je jeden z mála, co přiletí k nám, ale to jeho krákání je možná ještě horší než úplné ticho. :o))
22.12.2005 12:00:00 | Bajaja
Až poletíš, stav se u nás a vezmi mě s sebou.Já bych sama na jih netrefila,jak se znám, vynořila bych se nejspíš někde na Islandu.
22.12.2005 10:09:00 | Branwen1
