Když jsem ráno vyšel z domu,
byl jsem jako Štafliček.
Svačinu a košík k tomu,
v hlavě plno básniček.
Jak fretka po lese běhám,
žádné houby nevidím.
Pokoj já si ale nedám,
po úlovku se pídím.
Marně ale nohy týrám,
houby prostě nerostou.
Únavou už téměř zmírám,
náladu mám přesprostou.
Když se večer loudám domu,
měl jsem jenom bagetku.
Směje se pak žena tomu,
že prý vidí Špagetku.
A rostly. Později.
Však ona tě žena vykrmí.¨Dobrým jídlem, pohlazením potěší.
25.08.2010 17:28:00 | Rikitan
Psavečku, básenka mi zní vtipně... ale mrzí mne, žes byl hlady... snad se to pro příště spraví a nandeš také ty houby :o) ST!
28.06.2010 19:47:00 | NikitaNikaT.
Krásná a vtipná, před měsícem jsem dostala od kamaráda plný košíček hřibů kovářů, bylo to úžasné.))
27.06.2010 12:06:00 | carodejka
ta mně potěšila, zatím je výsledek houbařských výprav opravdu nespolehlivý
26.06.2010 23:10:00 | Markéta Hl.
Přijeď na Třeboňsko, tady se ti přes množství hub zamotá hlava :-P Jejda, já to prokecnul na veřejnosti..tak dlouho nebudou, no :-D
26.06.2010 18:45:00 | Chancer
Zato večer s uleháním
postýlka si vrže...
...jak ta, co se nad ní skláním,
ochutnává smrže.
26.06.2010 08:18:00 | Špáďa