Prská zajíc, prská vzteky,
přišlápli mu dlouhé slechy.
Kdo? Ti malí uličníci,
co utekli zaječici.
Jeho klid mu nyní ničí,
perou se a taky kvičí.
Kde je úcta, kde je míra,
pořádku se mládež vzpírá.
Strašně ho to rozzlobilo,
až zelí ho uklidnilo.
Jak tak hlávku okusuje,
pro sebe si medituje.
Když pak další zajíc přišel,
lakomý je jako sysel.
Dobré mravy náhle mizí,
hrubá slova cizák sklízí.
Druhý zajíc mu to vrací,
opravdu jsou pro legraci.
Do kožichu pak si vjeli,
přitom celé pole měli.
Když boj skončil, vítěz není,
oba jsou teď poraženi.
Neboť příklad, co tu dali,
mladí si tak za vzor vzali.
No jo, mládí... Pozor jaký vzor táta zajíc potomkům dává.
25.08.2010 17:42:00 | Rikitan
to je tak supeeer :D ST
16.07.2010 02:10:00 | Marz
Tvá zaječí poetika
vší mládeži něco říká
kéž by tedy puberťáci
pochopili, oč tu běží
ještě že to život vrací
v stráří totiž zelí střeží :o)
14.07.2010 19:24:00 | šuměnka
rozesmála mysl poutníka životem se zoufalou duší - děkuji
14.07.2010 07:48:00 | zoufalec
Pěkná, poučná, netuctová, v pořadí pak stotuctová! :o))
12.07.2010 18:37:00 | poustevník Jirka
je těžké být vzorem..
12.07.2010 14:39:00 | BARBYE
To nemá chybu, ST.
12.07.2010 13:26:00 | Jeněcovevzduchukrásného
Hezká bajka
ST
12.07.2010 11:40:00 | Kars
Tak jsem zase tady, moc pěkně jsem se pobavila, děkuji.
11.07.2010 23:52:00 | carodejka
Za uši by zasloužili:-)
11.07.2010 19:45:00 | teď už nikdo
Darebáčci..
11.07.2010 09:21:00 | Květka Š.
Zajíci uličnický:))
10.07.2010 23:09:00 | CULIKATÁ