Bílá paní

Anotace: Jedna malá šuplíková, na kterou jsem dostal nápad během letošních zimních měsíců.

Nevinnost se snáší k zemi,
a smrt je všude okolo.
Ztratily se všechny kmeny,
nevstoupí tu nikdo na molo.

Za jasného dne vše svítí,
řeka je jak z křišťálu.
A slyšíš jenom vlků vytí,
i těch je tady pomálu.

Ticho vládne v krajině,
skoro jako císař sám.
Do veliké té síně,
nevstoupí teď nikdo k nám.

Zůstali jsme tu jen my,
ani jedné stopy není.
A kolem bílé kameny,
jen leží bez zachvění.

Modlím se teď k bohům,
slyší mě snad tam nahoře.
Přidej se, poklekni k Rohům,
ať zmírní naše hoře.

Nelze již snášet nadvládu Bílé paní…