Sněhová krása
Sněhová krása
Nepostřehnutelná krása
v jemném dotyku
krajkoví vloček
bělostného sněhu
co rozjasní dětské oči
jako dlaň plná
těch nejsladších bonbónů
něžně se snášejí k zemi
droboučké ledové krásky
jak chladným dechem
rozfoukaná pírka
z náruče kouzelné zimní víly
jemně stříbří nám vlasy
během krátkého bytí
a pohled zastírají
do tajemných obrysů
když ulpívají na řasách
nebojí se našich dotyků
i když znamenají nebezpečí
a ve svém jiskřivém letu
se hrdě přiblíží
i na dotek smrti
k našim horkým rtům...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
vločky se snášejí na teplé tváře,
vstříc smrti létají, roztává záře,
přesto se nebojí, znova to zkouší,
i když se promění v rozbředlou louži ..
08.12.2010 07:19:00 | nejsembásník
Řekla bych, že tu nej krásu jsi právě dala nám v písmenkách na odiv. ST!***
06.12.2010 22:28:00 | NikitaNikaT.
Svou lehkostí a právě tou myšlenkou prožitého okamžiku je Tvá báseň příjemnou procházkou sněhem i za oknem... :o)
06.12.2010 19:02:00 | labuť
