Na zamyšlení!

Anotace: Příroda nám POUZE vrací úder...

Je krásný jarní den, ve světě je plno lásky.
Všichni chodí ven, do přírody na procházky.
Květiny voní, lehký vánek nás omývá.
Včelky se rojí, přírodá nás přivítá.

Z jedné strany krásný svět, ohraničen pro turisty.
A zdruhé strany ani květ! Stromy bez listí...
To, co bývalo dřív krásné, jak v encyklopediích líčili,
Jako když svíce zhasne, lidé všechno zničili.

Pořád je tu hodně místa, na odpočinek v krásných dnech,
mnoho ptáků stále létá, příroda vrací zlobu v poryvech.
Vidíme v televizi, vlna ničí ostrovy,
nesmíme se čemu divit, dřív tam rostlo stromoví.

Lidé sídlí všude možně, kde se jim to zlíbí,
vydělávají na turistech, přírodě se to nelíbí.
Mohli jsme žít v souladu, nebrat místo světu,
u toho je hodně sporů, a přehnaných aktivistů.

Kdyby jsme jen přemýšleli, tak jak příroda to zamýšlí,
Možná by jsme rozumněli, že kalamitou oplácí.
Musíme se k ní chovat slušně, aby měla nás ráda,
nebrala to výhružně... Není to žádná záhada!