Mašinka

Anotace: Těžko říct, kam zařadit tuto básničku, ale nechal jsem ji v kategorii o přírodě. Na výlety jezdíme všichni a vlak má své neopakovatelné kouzlo. Je to svého druhu poezie, jak jsem někde četl.

Sbírka: Beskydy

Na přejezdu to zacinká.
Tři vagónky a mašinka
na cestu se vydají,
kde horské louky lákají.
Přejede most, pátý, šestý,
ujede kus dlouhé cesty.
Pak už bude malinká.

Spousta lidí na peróně.
Vlak, co přijel právě pro ně
odveze je na místo.
Tak si nastup, turisto!

Krajina za okny běží.
Ploty zahrad, střechy věží,
lesy, vesnice a města,
stromořadí, polní cesta.
Broučky v trávě, lesní ptáky,
kopretiny, vlčí máky
postřehneš jen ztěží.

Vlak naposledy zahouká
tam, kde končí koleje.
To nádražíčko dole je
místo, odkud každý z nás,
někdo hůře, někdo snáz
na tůru se vypraví.

_ _ _

Až přejezd zase zacinká
tři vagónky a mašinka
na cestu se vydají.
Já přát si budu potají
bych ve vagónku mohl sedět
a zajízdy ve z okna hledět.
Vzpomínky se vybaví.