* * *
U jezírka špaček s kosem
setkali se v podvečer,
byli v rozhovoru družném,
pomalu odcházel den.
Poskakují, poletují,
zobáčky klapají.
Kosice i Špačková
svého druha čeká marně,
tma noci když začíná
rozletí se odhodlaně.
Tmou se strašit nedají,
hledají a doufají.
Od jezírka štěbetání
do uší je praštilo
a partnerům překvapeným
štěstí z očí jiskřilo.
Ptačí krásky radostí
při setkání jihly,
daly se do zpívání,
potřásaly křídly.
Čtyři malá ptáčata
pravou lásku znají,
společně s ní pod svůj krov
v páru odlétají.
* * *
Ach, drahá s.e.n, moc pěkná báseň... ST!*** není třebas slůvek, prostě jednoduše pěkné.
01.10.2011 22:24:00 | NikitaNikaT.
Je milá jako Ty Maruško, moc pěkná a hladivá.Že Ty jsi dnes pozorovala ptáčky v přírodě?Já je tady občas také sleduji:-))
29.09.2011 21:09:00 | CULIKATÁ
Krásný je ten ptačí svět,
za láskou si mohou odletět,
do blízka i do daleka,
ani výška je nezaleká,
jdou kam srdíčko velí,
a k tomu si čtěbetají :-))
ST
29.09.2011 18:03:00 | Kars
Honza Špaček s Karlem Kosem
pod večera hvězdným plédem
u rybníka za rákosem
idylku si ladí zpěvem
klobouk sojčí zdobí peří
ten má tenor ten zas bas
z hospodských jak vyšli dveří
kdo neznal by je, prosím vás
:o)
Jiří
29.09.2011 16:02:00 | j.c.