Ráno

Ráno padá rosa, do obilí sekne kosa.
K zemi padá klas,
podzim se blíží zas.

Dva měsíce léta,
verše o přírodě básník splétá.
Tu žabka kuňkla, do kanálku žbluňkla.
Tu srna zas u silnice
z příkopu jukla na auta postranice

A zajíc hupká vesele,
nejspíš vyskočil z postele.
Však mně se nechce vstávat,
svou energiji dávat ve věci nesmyslné,
jichž kouzlo není nelaciné.

Však sluneční paprsek dříve nežli vrána
vyžene spáče zrána.