Nenasytný zajíc

Běží želva podle vody,
trénovala na závody,
zajíc ten ji náskok dává,
zatím mrkev ohryzává.

Zajíc říká, času dosti,
mrkví dál se v klidu hostí,
zbaštil jednu, potom druhou,
vitamíny jsou mu vzpruhou.

Vyrazil a rychle běží,
prohrát může jenom stěží,
na želvu on klidně stačí,
potom pohled k poli stáčí.

Zelí, to je přece krása,
zajícovo srdce jásá,
vždycky chutná tuze sladce,
proto skáče k velké hlávce.

Jedna hlávka to je málo,
když mu tolik zachutnalo,
druhou zbaštil za chviličku,
proměnil se na kuličku.

S plným bříškem těžko běžet,
když chce vyhrát nesmí ležet,
mlsný zajíc závod vzdává,
dlabanec je víc než sláva.

A tak želva zvítězila,
zajíce pak poškádlila,
šnekům se prý tohle hodí,
rádi si s ním zazávodí.