když se léto mění na podzim...

podvečerní nebe
má barvu holubí krve
až se nabízí
na nikoho nenadávat
a následovat staré bohy
prostě všechny ignorovat
dokud nezmoudří

v tu chvíli přijde uvědomění
jak hezky je na Tomhle světě
až se vám jazyk zkroutí radostí

rozesmějete se
praštíte sebou o zem
a začnete se válet
se svým tlumokem

usychající tráva
má odstín těhotné žluti
v pylových buticích se mačkají ti
co se vydávají pozdě na nákupy
a každý květ se sklání
pod bzučivou zátěží

vánek klouže po úbočí
s poslední vlahou kalorií
a větve doruda vydrhnuté
nočními předehrami
čekají s nastraženými listy
na mrazivé výrony
co přinášejí proměny

vzduch se sytí pižmem
zborcenými houbami
spadaným ovocem
kynoucí ozvěnou žní

vrány v ebenových róbách
nasazují světu falešný knír
a dobírají si všechny
svými neproniknutelnými koány