Těžký vítr serval
zbytky listí stromů
rychle hnal se, hrál si
s mraky, vlasy, osudy lidí
před nepřízní přírody
co prchali jak hmyz
ukrýt se někam
do díry, domů...
Na nic se neptal,
lámal větve, k zemi
ohýbal stromy
ničil střechy, bořil domy
hrál si jak dítě,
bláznivě po kraji
se honil...
Za pocit, jenž báseň zanechala, kladu zde tip.
Marty Kudlák
28.10.2014 11:09:23 | kudlankaW
..díky...za to může vítr, ne já...:-)
28.10.2014 11:14:34 | bogen
I na té básni je něco hravého, říkankovského (v dobrém slova smyslu). K tomu větru mi to sedí!
24.10.2014 22:37:05 | Putovatel
...díky...má to rytmus jako foukání větru...:-)
25.10.2014 10:44:15 | bogen
Příroda tajnůstkářka má pro nás stále nějaká překvapení.
22.10.2014 21:13:05 | knihomolka
...když ona je mrška stále tak hravá...:-) a někdy i dravá.
22.10.2014 21:21:40 | bogen
Je naprosto kouzelná. Je jako žena. Nádherná a něžná ale i zlá a vražedná. A my s pokorou přijímáme co nám nabízí
22.10.2014 21:25:22 | knihomolka
...my jsme ta příroda...:-)
22.10.2014 21:52:46 | bogen
:-) nemám co dodat
22.10.2014 21:56:17 | knihomolka
...žena nemá co dodat? nemožné...to se dějí někdy věci...:-)
22.10.2014 22:12:54 | bogen
Někdy je řečeno vše co řečeno být mělo :-)
22.10.2014 22:20:19 | knihomolka
...tohle si žádná žena nemyslí...nejsi muž? :-))) teda žádnou takovou neznám...
22.10.2014 22:41:20 | bogen
Je mi ctí, že jsem první :-)
22.10.2014 22:46:55 | knihomolka
Básní jsi barvitě přiblížil to, co se našemu regionu naštěstí vyhnulo :-)
22.10.2014 19:34:28 | hledač
...přiznávám že jde o zážitek z orkánu před rokem... tak jsem si na to dnes vzpomněl... :-)
22.10.2014 20:55:43 | bogen