Řeka

 
řeka zná odpověď   šeptá
vine se krajinou   zvědavá 
však nic se neptá
spěchá   do moře
 
a cestou sebrala kamínky
už unáší je proud
oblázky   jak staré vzpomínky
toužily obživnout
 
jen tak si procitnout 
vytrhnout z těžiště
nač pořád čekat
a těšit se na příště!
 
oblázky odpluly 
korytem do moře
a moje vzpomínky
tam v nebi   nahoře 
na noční obloze   ..žijí