*
Včera jsem poseděl
koukal před sebe
do stropu z listí,
do modra nebe
a myšlenky pustil
(jen před nos)
Na větvi jabloně
píská kos
žlutý nos
přeletí tam a zase sem
a kouká na mne
(úkosem)
**
Dnes tu létá kosice
od jabloně k túji - a zpět
a na celý svět
místo zpěvu křičí
to se pozná
(melodie hrozná)
a dravce nevidět,
není tu kocour - zmet...
tak proč?
**
Když obzor šedne
odpoledne po kávě
sbírám
spadaná jabka na trávě
vedle jednoho
leží kos
nezpívá
(vzhůru nos)
Nesu ho pod břízu hřbít
kde je stín, ticho a klid
Kosice lítá kolem
nekřičí už bolem
ani nezpívá
není už proč
není už o čem
není už komu
.....je dobré býti pozorovatelem všeho toho hemžení.....všímat si...
02.09.2016 23:22:23 | jitoush
danke schöne
03.09.2016 18:11:15 | aravara
Podle nosa poznáš kosa a teď už i kosici...má šmrnc, líbí se mi...
01.09.2016 18:02:39 | Philogyny1
spasibo
03.09.2016 18:11:34 | aravara
Ano, i ostatní tvorové mají své starosti, radosti . . . to jen člověk se povyšuje a přitom je stejná součást přírody, světa - stejně jako kos, mravenec, strom . . . Hezké vyprávění :-).
31.08.2016 14:37:45 | Fany