Vltava v Praze

Oblékla se do stříbrné hladiny
vlnky se pyšní flitry na hřebíncích
plesové šaty ze všech nejkrásnější
jí darovalo slunce pod obzorem
krajkoví mostů zdobí její šat -
Vltava plyne smírně jako kdysi,
když v plné slávě zářil Vyšehrad,
a v dáli spíná vlhké dlaně břehů.
Já slyším Smetanovy harfy hrát -
připlouvá labuť s poraněnou šíjí
esence krásy - bílý otazník.
Proč, proč jen? Komu ublížila?
Má řeka mlčí. Koho se mám ptát?