Návštěvnost
VEČERY POD JABLONÍ
VEČERY POD JABLONÍ
Anotace: @&@ Inspirováno japonskou poezií (31 slabičné schéma 5-7-5 7-7). Pozn.: Umami je vedle čtyř chutí (sladká, hořká, slaná a kyselá) pátou chutí, vynalezenou Japonci. Dociluje se glutamáty.
VEČERY POD JABLONÍ
oheň skotačí
požírá šopu a tmu
srší jiskrami
špekáčky rozpažují
chuť česká – ne umami
Praha, 10.3.2017
https://www.youtube.com/watch?v=L03gfq_u0QI
Komentáře (45)
Komentujících (19)
Doporučit
Tiska ještě takový nakrojený na ježka s připálenými konci a dvakrát spadnutý do ohně a odtamtud vyhrábnutý jéé:-))
16.03.2017 19:06:41 | střelkyně1
:-D No jéje - to dobře znám ;-)) Někdy se upeče dřív konec prutu než špekáček a to je pak úplný ohňový tanec! :-))
17.03.2017 11:25:21 | Amonasr
chuťovka......s.t.
16.03.2017 18:22:33 | ZILA78
:-) Chuťovky já rád... ;-)
17.03.2017 11:26:07 | Amonasr
Vegetariánské (skoro veganské) ST :)))
16.03.2017 10:19:10 | Krysařka
Jj, skoro... ;-)))
16.03.2017 11:55:31 | Amonasr
Teď jsem dostal opravdu chuť :-D.
V ledničce nic nepřebývá, tak možná tak vzít jablko a napíchnout na klacek :-) nebo pár brambor do popela :-).
15.03.2017 20:11:52 | Kubíno
:-D To nejsou špatné nápady, Kubíno :-) Na ta napíchnutá a opečená jabka občas u nás dojde v sezóně taky, když jsou tak nadosah ruky. Ale bramboru upečenou ve žhavém popelu jsem si dělal naposledy asi ještě jako kluk - hmmm, to byla dobrota. A zavoněla mi i přes těch 50 mezitím uplynulých let - vždyť je to vlastně jenom chvilka... ;-))
16.03.2017 11:55:02 | Amonasr
málokdo ví že jabloňové sady umí založit i medvědi páč mají rádi jabka...
14.03.2017 13:00:21 | enigman
Jestlipak z nich taky dělají calvados...? ;-)
15.03.2017 15:11:50 | Amonasr
Zrovna o víkendu mi na ně přišla chuť a teď tady čtu tohle. Vidím, že čas špekáčků nastává všude. Hlavně těch, co umí pěkně rozpažit a při opékání z nich vykapává mastná šťáva, že? Mňam! :)
13.03.2017 21:26:49 | AndreaM
Tak tak - díky, Andreo, za empatické sdílení chutí... :-)
14.03.2017 09:56:13 | Amonasr
umani! umani!, špekáčky nesmím taky :-)
13.03.2017 21:19:14 | hledač
Tak promiň, to jsem nechtěl... ;-))
14.03.2017 09:54:39 | Amonasr
to je zajímavé, příteli...:) třikrát jsem se zamyslel. jsi první, kdo mě k tomu dnes nenásilně přinutil :)
tak tedy děkuji :)
13.03.2017 21:02:34 | Favi
Díky, Favi :-) Nechat se přinutit k zamyšlení, dokonce hned třikrát a k tomu ještě nenásilně - to je jako kdybys mi na hruď připnul vyznamenání, až se z toho dmu... ;-))
14.03.2017 09:54:00 | Amonasr
myslím, že raz som to zažila. Bolo na lúke za Tatranskou dedinkou, kde som sa prvý raz smela sama bežkovať. Vzduch bol fantastický, sneh sa trblietal v kosom svetle zapadajúceho slnka, stopa držala a každý počin a pohyb (vrátane toho k zemi) bol bezchybný. darmo som sa po rokoch viacnásobne snažila ukoristiť toto umami...
13.03.2017 18:20:03 | maryshka
Bezvadně jsi to posunula, proč ne - umami jak vyšité, cítím ho tam kdesi při čtení Tvého zachyceného pocitu taky ;-) Možná to je pro poezii ta nejdůležitější chuť - vedle sladké, hořké, slané nebo kyselé... ;-))
13.03.2017 18:26:55 | Amonasr
:-), tečou mi sliny :-)! ST
13.03.2017 17:02:10 | Fany
to je dobré Pepo, já něco takového neumím, (tedy nijak moc mi to ani nevadí)
s glutamáty jsem skoncovala poctivá chuť je poctivá chuť :-)
a úderné krátké věty můžu taky :-)
13.03.2017 16:23:40 | Malá mořská víla
:-) Určitě umíš mnohem větší laskominy, Gabrielo - já se zmůžu akorát tak na ty špekáčky ;-)) Není nad poctivou hanáckou chuť - na tátovy zabijačkové pochoutky (vyučil se řezníkem ještě před válkou v Litovli) vzpomínám dodnes, žádná umami... :-))
13.03.2017 18:14:50 | Amonasr
Jj, vařím docela dobře a mám ráda pestrost (asi ve všem co tvořím) tak jsem se třeba naučila i sushi:-)
16.03.2017 16:24:31 | Malá mořská víla
To by taky byla smutná Malá mořská víla, kdyby neuměla zrovna sushi - i když je třeba z Hané... ;-)) P.S. Já ale raději stejně zabíjačku než sushi - od Tebe by mi ale určitě chutnalo taky :-)
16.03.2017 18:19:03 | Amonasr
děkuji za obojí...ÚSMĚV.Z.
13.03.2017 16:16:18 | zdenka
Děkuji taktéž :-)
13.03.2017 18:08:29 | Amonasr
Moc té japan poezii nerozumím, asi jsou Japonci poměrně málomluvní, nebo já natvrdlá, ale špekáčky na ohni pečené zbožňuju...:-)
13.03.2017 16:15:31 | básněnka
:-) Jako bych věděl, na co Tě Ivano nachytat... ;-))
13.03.2017 18:08:10 | Amonasr
...to je oheň, když i šopu zachvátí...;-) jinak mňam...
13.03.2017 15:16:00 | bogen
:-D Šopu jsme raději pořezali a přikrmujeme jen po troškách... ;-))
13.03.2017 15:17:21 | Amonasr
...přišlo mi to divný...a on otop...;-) ale špekáček bych si dal...
13.03.2017 15:19:05 | bogen
:-D Ve skutečnosti opékáme na pořezaných větvích a šopu přikládáme až po konzumaci - to její dřevo je totiž vším možným napuštěné. Nicméně tohle je "poetická" zkratka - do miniatury po japonsku se člověk moc rozmachovat nemůže a ta šopa se mi tam líbila. Už jen proto, že pro mnohé Čechy je to podobně neznámé slovo, jako třeba šufan... ;-))
13.03.2017 15:24:51 | Amonasr
...napuštěné je nejvíc umami...fuj...jen legrace...;-))
13.03.2017 15:30:00 | bogen
Na tu ne-umami bych nesázela ... leda by byly od mamy:)) Tahle mě bavila
13.03.2017 14:40:05 | Ragnell
Máš pravdu - je to trochu idealistické :-D Nicméně řekněme, že to jsou špekáčky od poctivého místního řezníka, třeba od taty... ;-))
13.03.2017 15:16:31 | Amonasr
ne umami, u mámy :D
13.03.2017 14:36:37 | LV
U správné mámy, co se glutamátům raději vyhne... ;-)) I když na obranu chuti umami je třeba poznamenat, že ji obsahují údajně m.j. i rajčata, celer nebo špenát a světe div se - mateřské mléko. Možná tu chuť tedy pojmenoval dokonce nějaký v Japonsku zbloudilý Čech nebo Slovák. Jestli o tom třeba něco nevíš... ;-))
13.03.2017 15:14:44 | Amonasr
já je hrozně ráda opékám, od mala, pozoruju, jak se otevírají a mění barvu, ale nejím... :)
13.03.2017 13:26:53 | Philogyny1
Tomu říkám vpravdě poetický vztah ke špekáčkům... :-))
13.03.2017 15:08:16 | Amonasr