Dvě břízy

Stály břízy jako voskové panenky poblíž tratě
bílé tváře ukrývající v sobě pramálo studu
zimní slunce pod mrakem se topí ve zlatě
klátit v mrazu jak větvoví se budu

Dvě břízy u cesty jež tvářily se opuštěně
jako když kdosi nechal u kolejí štěně
bledá pleť kůry vzdychá jak se vítr opírá
to psisko si zatím hraje ve škvírách

Panenky vytahují svá těla ke skleněnému azuru
na chladných kolejích, kde dávno vlaky nestaví
poznal sem nejkrásnější dívku hrající na klaviaturu
jež má stejnou barvu jako ten strom laskavý