Bílá krajina

V bílé krajině šero chodí krokem loudavým
čas, ten manekýn jehož krása pomine
s Novým rokem snídám snad ho udávím
krb naříká , to prosinec uvízl v komíně

Snídal jsem roky na zasněžených pláních
bílá peřina studí a nohy mrazem cukají
vločky,jak samet provází děti na saních
té noci lednové, zamrzla voda na Dunaji

Pouze jednou ročně jdu ven se zimní krajinou
společně pak nakrmíme hejno divokých hus
vy mládenci střapatí nemyslete hned na jinou
jednu dívku máte a té je pořadný kus !