ještě chmýří nestihl vítr
rozesít
skláníš se k zemi
zachytit
tu chvíli mezi
vydechnutím a nádechem
křídel spočinutím
před vzletem
svět ten se tváří odtažitě
trucuje jako malé dítě
které nechce mít nic společného
se smrtí
ještě chmýří nestihl vítr
rozesít
skláníš se k zemi
zachytit
moc krásné...křídel spočinutí před vzletem...
ať křídla moc tu mají
že obejmou nás
a duši pochovají
v objetí
ať s námi zůstávají...
19.06.2018 10:19:02 | JSJ
Někdy jakkoli se skláníš, je to málo
16.06.2018 17:28:01 | Ragnell