Ještĕ než z nebe zaprší
chtěl bych stanout na kopci
kde okolní kraj zdobí návrší
vysoko nad malebnou obcí
Jaro obsah flakónu
silně postříká po kraji
do květeny v záhonu
co v létě v plody uzrají
Vše spatřím z toho svahu
dřevěné štíty a domů krovy
tolik krásy stálo za tu snahu
již nemohu popsat pár slovy
Než se můj život završí
doneste mne tam v křesle
odkud na vesnici z návrší
budou hledět mé oči skleslé