Návštěvnost
Slunce
Slunce
Usmálo se slunce,
že pohádku poví.
Fouká vítr.
Ať už se den nebojí.
I slzy suší mezi lány.
Hladí do membrány.
Kotouč lásky
i náboženstvím kdysi byl.
Aztékové v něm viděli
nejeden cíl.
Poklona slunci
ve strasti duše.
Přirozené číše.
Už rýsují se obláčky,
i když nitro hledá otázky.
Vesmír je veliký
a člověk malinký.
Ach, slunce,
přežiješ nás
a další geny zas
přijdou o Tobě psát.
Ty srdce i touha v nás.
S Tebou krásný čas.
že pohádku poví.
Fouká vítr.
Ať už se den nebojí.
I slzy suší mezi lány.
Hladí do membrány.
Kotouč lásky
i náboženstvím kdysi byl.
Aztékové v něm viděli
nejeden cíl.
Poklona slunci
ve strasti duše.
Přirozené číše.
Už rýsují se obláčky,
i když nitro hledá otázky.
Vesmír je veliký
a člověk malinký.
Ach, slunce,
přežiješ nás
a další geny zas
přijdou o Tobě psát.
Ty srdce i touha v nás.
S Tebou krásný čas.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Prostě nádhera, kéž je věčná a stále pro nás- lidstvo.
20.02.2022 14:47:08 | Nona
Ach, děkuji. Udělala jsi mi radost. Krásně hladí Tvé hřejivé řádky.
20.02.2022 15:07:47 | mkinka
A co večer ...
Bude si kde hrát ?
19.02.2022 14:21:02 | Fialový metal
Já vím, slunce slíbilo, že poví pohádku a pak text mířil trošku jinam. Tak sluníčková pohádka bude příště.
19.02.2022 14:27:47 | mkinka